Deváťáci v Praze

Jsem hodně rád, že jsem měl příležitost, jet se svou třídou a ostatními deváťáky 19.9. do Prahy.

Cesta autobusem mi přišla trochu zdlouhavá, zvládli jsem se však zabavit.

Nejprve jsme zastavili na Vyšehradě. Jelikož mám rád historii, ohromila mě už první komentovaná zastávka u rotundy sv. Martina. Poté jsme se zastavili na vyhlídce, ze které jsme mohli vidět poslední zbytky ze středověkého opevnění. Cestou k Bazilice sv. Petra a Pavla jsem přemýšlel, jestli se dá pomocí fyziky vypočítat hloubka Vyšehradské studny. To nám zadal učitel jako dobrovolný úkol.

Na Vyšehradu jsme také navštívili hřbitov slavných lidí, kde jsem poznal známá jména. Jako třeba Karel Čapek, Božena Němcová, Antonín Dvořák nebo třeba Bedřich Smetana.

Naše další zastávka byla na Pražském hradě, kde jsme si prohlédli hradní stráž a jejich výměnu ve strážných budkách. Tam jsme také navštívil Katedrálu svatého Víta. Uvnitř jsem byl ohromen krásou vitráží a velikostí celé katedrály. Absolvovali jsme zde zajímavý výklad od našich průvodců, prohlédli si hrob sv. Jana Nepomuckého, který je celý pokrytý stříbrem.

Od hradu jsme šli pěšky skrz Zlatou uličku ke Karlovu mostu. Všude se to hemžilo davy lidí, ale i tak si Karlův most zachoval svou impozantnost.

Poslední historické okénko měli naši průvodci u Orloje. Tam jsme počkali na celou hodinu a pozorovali pohybující se postavičky. Brněnskému orloji se to ale nepodobalo ani trochu. Následovala zastávka na Václavském náměstí.

Praha mi přišla jako metropole z jiné země. I přesto, že jsem Brňák, byl jsem ohromen krásou a mohutností Prahy. Jsem opravdu hrdý, že ji mohu nazývat hlavním městem.

Domů jsme se sice vrátili docela pozdě, ale stálo to za to.