Závěrečné prezentace žáků 9. ročníků

I v letošním školním roce vrcholila základní školní docházka žáků devátých ročníků závěrečnými prezentacemi. Posoudit jejich atmosféru i úroveň můžete sami prostřednictvím hodnocení samotných žáků.

T. Havlová

Závěrečné prezentace považuji za jednu z nejdůležitějších událostí 9. ročníku. Máte možnost se podělit s ostatními o to, co vás baví, dají vám mnoho zkušeností, ale především se naučíte ovládnout svůj strach a vystoupit před větším množstvím lidí. Letošní prezentace byly podle mě velmi vydařené. Nikdo nepodcenil přípravu a zazněla zajímavá témata. 

Když jsem začala vybírat téma na svou prezentaci, tak jsem měla hned jasno. Vybrala jsem si téma, které mi bylo velmi blízké a dokázala bych o něm mluvit celé hodiny – Star Wars. Také tvoření prezentace nebylo zas tak moc obtížné. Nejtěžší bylo dát do prezentace pouze podstatné a důležité informace. S tímto mi pomohla paní učitelka Hodboďová, které jsem za to velmi vděčná. Já osobně jsem ze samotného prezentování příliš nervózní nebyla, možná právě kvůli tomu, jak moc mi bylo téma blízké.

Záměrem mé prezentace bylo, aby spolužáci pochopili, co všechno tento film pro mě znamená, ale hlavně, aby zjistili, že to je film, který změnil historii kinematografie. Doufám, že se tomu tak stalo a lidé v mém okolí už chápou můj zápal pro tento film.

Myslím si, že letošní prezentace byly tak úspěšné hlavně díky paní učitelce Havlové. To ona nás od šesté třídy na tento okamžik připravovala a dnes jsem jí za to velmi vděčná. Věřím, že tyto zkušenosti využiji na střední škole, ale možná i v budoucím povolání.

Budoucím deváťákům bych doporučila, aby si vybrali téma, které dobře znají. Především je ale důležitá pečlivá příprava. Jak se říká, učení dělá mistra…

 Aneta Buryšková 9.A

Ve dnech 9. a 10. června probíhaly na naší škole závěrečné prezentace žáků devátých tříd. Téma prezentace si žáci mohli zvolit sami. Dle zaměření jim byl přidělen konzultant z řad učitelů. V daném termínu žáci odevzdali práce svému konzultantovi spolu s písemným zpracováním v rozsahu jedné strany.

V uvedených dnech dle harmonogramu předváděli žáci svoje prezentace před komisí složenou z učitelů. Přítomni byli i žáci devátých a osmých tříd.

Před tímto početným publikem se žáci snažili podat téma co nejzajímavější formou tak, aby nenudili a poučili. Proto byly v prezentacích hojně obrázky, videa a zvukové ukázky.

Celkově považuji prezentace všech žáků za povedené a poučné. Zvláště zajímavé byly práce žáků Leony Sýkorové o hluchotě, Martina Kocourka o Jozefovi Mengele, Kristýny Sukové o Tutanchamonovi a Kačky Nazarčukové o transplantaci.

Myslím, že tato akce byla pro nás žáky velkým přínosem. Museli jsme spolupracovat se svým konzultantem a rychle reagovat na jeho připomínky. Já jsem měla štěstí na znamenitou konzultantku paní učitelku Havlovou. Práce šla rychle vpřed. Dále jsem si musela vyhledat spoustu informací, fotografií a videoukázek. To však nebyl žádný problém. Zpracování prezentace v PowerPointu bylo rovněž snadné. Pan učitel Sladkovský nás to naučil v IKT velmi dobře. Myslím, že to byla znamenitá zkušenost, která se na střední škole určitě bude hodit.

Zpracovala Eva Klajblová, 9.B

Před zakončením našeho studia na základní škole jsme měli všichni deváťáci jedinečnou možnost vyzkoušet prezentaci na zvolené téma. Prezentace jako taková nebyla novinkou. Snad až na to, že letošní prezentace byly propracovanější a všichni si na nich dali záležet.

Co tedy bylo nové? Úplně poprvé většina z nás prezentovala před větším publikem. Ne před vlastní třídou, jak jsme byli dosud zvyklí. Často se na nás byli podívat i nižší ročníky, aby si dokázali představit, co za pár let čeká je. Avšak nebyly to pouze třídy. Často se na naše prezentace, na kterých jsme si myslím všichni dali velice záležet, přišla podívat i samotná paní ředitelka.

Někteří z nás měli trému, někteří se na prezentace těšili a některým to bylo tak trošku jedno. Přesto jsme ve výsledku viděli téměř 40 úžasných prezentací na úplně odlišná témata. Od zdravé výživy, přes zbraně až po luxusní auta nebo výstup na Everest.

Řekl bych, že něco takového je dobré si vyzkoušet. A je jedno, zda prezentace bude vyčnívat anebo bude zcela průměrná. Všichni jsme měli možnost si vyzkoušet, jaké to je mluvit před publikem a řeknu vám, nic lepšího jsem si na konec roku nemohl přát.

Ve výsledku bych to zhodnotil jako velice prospěšnou akci ať už pro nás žáky, nebo samotné učitele. Myslím si, že jsme všichni měli možnost předvést se ve světle, ve kterém nás nikdo nezná. A řekl bych, že to se většině z nás povedlo!

Richard Oubělický 9.A

Ve dnech 9. a 10. června proběhly na naší škole závěrečné prezentace žáků 9. ročníku. Přestože jsme byli všichni nervózní, podali jsme výborný výkon. Bylo vidět, že si žáci vybrali taková témata (Star Wars, Výstup na Everest, Střelné a palné zbraně), která úzce souvisela s jejich zájmy a koníčky a někdy i s tím, čemu by se v budoucnu chtěli věnovat.

Sama jsem se na tyto prezentace připravolala asi měsíc. Nechtěla jsem přípravy podcenit. Prostudovala jsem si různé materiály a zdroje, abych byla co nejlépe seznámena s problematikou.

Já osobně tyto prezentace hodnotím jako velmi zdařilé a úspěšné. Domnívám se, že je to výborná zkušenost do života. Dozvěděla jsem se z nich spoustu nových a velmi zajímavých informací a některé z nich určitě v budoucnu využiji. Myslím si, že někteří žáci podali úžasný výkon. Byli zde i tací, kteří naprosto překvapili a uchvátili nás svou výřečností či schopností poutavého a dramatického přednesu.

Doufám, že i v příštích letech budou závěrečné prezentace velmi zdařilé a úspěšné a bude se v nich i nadále pokračovat.

Kateřina Nazarčuková 9.A

Na konci 9. třídy naší základní školy si musíme připravit závěrečnou prezentaci. Je to taková forma rozloučení se školou a ukázka toho, co jsme se naučili. Jak z hlediska informatiky, tak z češtinářské strany.

Pro mě byly závěrečné prezentace druhým největším „strašákem“ hned po přijímacích zkouškách. A zároveň byly jedním z mnoha mezníků v 9. ročníku. Nyní již mám oboje úspěšně za sebou. Je to veliká úleva, ale také cenná zkušenost do budoucnosti.

Už od 8. třídy jsem přemýšlela o tom, jaké si zvolím téma a obávala jsem se, že budu jedna z posledních, která téma mít nebude. Opak se stal pravdou…

Moji přípravu na prezentaci provázely tři fáze pocitů a obav. Ta první byla radost spojená s nedočkavostí. U druhé začal stres z toho, že mám málo času a prezentaci nestihnu dokončit. Konečná fáze přišla večer před „soudným dnem“(tedy před prezentacemi), měla jsem pocit, že nic neumím. Zesílilo to v momentě, kdy jsem se dozvěděla, že půjdu úplně první na řadu. Tohle mě docela zaskočilo, ale zase jsem byla ráda, že budu mít co nejdříve po prezentaci.

Ráno ve škole se na mě všichni soucitně dívali se slovy, že to zvládnu.

Zvládla jsem to, ale nic z průběhu mé prezentace si nepamatuji. Vybavuje se mi pouze úvod a poté potlesk na konci prezentace.

Nakonec jsem velice ráda, že jsem šla první. A to hlavně proto, že jsem se mohla po zbytek dne soustředit na prezentace ostatních. Když jsem viděla svoji kamarádku, která v ten den měla jít poslední, jak si neustále opakuje svoji řeč a celý den je nervózní, děkovala jsem, že jsem mohla jít na začátku.

Martina Smítalová 9.A